Tento filmový debut režisérky Pilar Miró je výsledkem především její práce pro televizi. Ta se ale nakonec výsledku polekala a snímek se dostal i do kin. V roce 1976 si vybrala povídku Émila Zoly „Pro jednu noc lásky“, kterou ale mírně upravila pro španělské prostředí. Vznikl tak poměrně dramatický příběh ženy z dobře situované rodiny, která je posedlá tělesným chtíčem a vede dva paralelní vztahy – s němým sousedem a s mladíkem ze své společenské vrstvy. Zápletka celého příběhu spěje hlavně k odhalení pokryteckého prostředí, kde se jedinec neváhá uchýlit k násilí, aby dosáhl vlastního cíle. Šokující byla především milostná scéna, kdy jeden z milenců umírá přímo při pohlavním styku, aniž by si toho hlavní hrdinka všimla.