Postavení dělníků, v předminulém století živořících na stavbě železničních tratí, zaujalo už Jana Nerudu - a po něm i režiséra Václava Wassermanna, jenž ve stísněných produkčních podmínkách vytvořil působivý, sociálně laděný příběh o osudech těch nejbědnějších.

I mezi trhany, vykreslenými ve výrazných charakterizačních zkratkách, se vyskytovali poctivé lidé stejně jako ničemové, svádějící ty důvěřivé na scestí.