V listopadu a prosinci 2006 se ve Vídni uskutečnil festival New Crowned Hope jako součást oslav mozartovského roku. K této příležitosti vzniklo sedm filmů natočených režiséry, kteří nepocházejí z tzv. západní kultury. Jeden z nich, v Čadu narozený Mahamat-Saleh Haroun, přispěl snímkem Období sucha, jenž se stejně jako Mozartova opera La clemenza di Tito zabývá tématem potřeby odpuštění a usmíření. Po skončení čtyřicetileté občanské války v Čadu byla všem válečným zločincům udělena amnestie, mimo jiné i Nassarovi, nyní spořádanému pekaři. Právě jeho hledá šestnáctiletý Atim, aby pomstil smrt svého otce. Nechá se Nassarou najmout do učení a trpělivě čeká na vhodný okamžik. Běh všednodenních událostí však začne obrušovat hrany vypjatých emocí. Harounova přímočará, místy až syrová režie beze spěchu posouvá iniciační drama k velkému finále, které Atima staví před zásadní rozhodnutí.